And when you dont know what should do..

14. srpna 2011 v 12:07 | Amatiel |  Ze života
Krásný poledne
Holky, nevím co dělat..
K minulému článku byly tak odlišné ohlasy, které ve mě vyvolaly pocit, že bych už neměla pokračovat..
Já nevím co chci, ale Ana mě plně ovládla. Už to není o mě, ale o mém těle..
Psychika rozjebaná, jsem na dně, unavená, začínám být velmi hysterická, hádává a já nevím co všechno.
Jsou i chvíle, kdy jsem šťastná a bavím se, usmívám se. Pak, když jsem osamotě.. Psychicky se hroutím.
Víte co mě uklidňuje? Ležet pod dekou, schovaná..
Dneska jsem si chtěla přidat ke snídani (btw: 90g cottage) ještě 40g raječete, aby to bylo trocha aj zdravé a né jen přísun bílkovin.. nemohla jsem.. místo do pusy to šlo do koše..Ptám se proč.
Budu moct ještě někdy normálně jíst?
Nevím, je to ve hvězdách..
Ono, když vás někdo skoro 3 roky zesměšňuje kvůli nadváze a najednou ste to Vy co se může smát jim, že mají kila navíc.. S tou psychikou to něco udělá, nechci být zase tlustá, chci všem okolo dokázat, že jsem silná a že když něco chci, že to zvládnu. Možná tu podváhu i chci z důvodu, abych to mohla všem okolo, co se mi smáli vyčítat..
Musím si rozmyslet co chci.. Chtěla bych vyrůst, ale to už asi nepůjde, vývin skončil mohla jsem ještě max 5-6 cm, ale s tím je asi konec.. Chtěla bych zase krámy, ale bojím se jít za doktorkou.. prý nějaké injekce na její znovuvyvolání-navrácení existujou..Ale mámě tvrdím, že jí mám.. Ona by mě fakt už někam poslala.. Protože včera na mě, ať si přečtu o anorexii něco na netu, že mi začnou padat vlasy a že přestanu být žena(jakože to ztratím) a tak.. Mami, kdyby jsi věděla, že se tohle všechno děje že.. Půjdu na 15ti letou prohlídku.. to bude horor.
Jsem zoufalá. V lednici jsem měla MullerMilk pistáciokokosové mléko, miluji ho.. Je sice sladké, ale mám ho třeba na celý den, takže občas si udělám sladký mléčný den
Máminin přítel mi ho vypil, naschvál, už po třetí (nenávidíme se, to i on mě donutil takhle zhubnout.. říkal mi ,,Sádlochod"..). Moje psychika je rozjebaná a já jsem se rozbrečela. Rozbrečela jsem se nad vypitém mléce..
Doufám, že mě chápete..
Cítím se jako ovečka.. sama uprostřed lesa.
Řekněte mi co mám dělat? A upřímě.. Vám by se nelíbilo mít 40kg ? (Pokud měříte cca jak já 160cm).
Možná článek smažu, přijde mi moc hysterický a zoufalý na mě..Ale teďka ne..
Amatiel.
 


Komentáře

1 VanillaSimii <3 VanillaSimii <3 | Web | 14. srpna 2011 v 13:00 | Reagovat

Beruško moc mě mrzí, že to takhle zasáhlo tvojí psychiku a že to doma není taky nejlehčí, i když mámu určitě chápeš, myslí to dobře, chce mít jen zdravou dceru, chce ať nemáš problémy v budoucnu (např. neplodnost). Já myslím, že váha už stačí, níž bych už nešla, jenže to je všechno jen o tobě, o tom jak se cítíš. Myslíš, že když budeš mít 40 kilo, budeš šťastná? Myslím, že ne, že si budeš pořád myslet, že to nestačí. Nejhorší je, že se nezakousneš ani do toho rajčete, to už je anorexie :(

Ale máš můj obrovský obdiv! Musíš být neskutečně silná, když si tohle dokázala, mít pevnou vůli a být cílevědomá, ale už to stačí, nekaž si ještě víc zdraví.. Lidé Tě budou obdivovat úplně stejně ať máš 44 kilo, nebo 40, to mi věř. Držím Ti palečky v tomhle boji!:)

2 Bianka Bianka | Web | 14. srpna 2011 v 13:23 | Reagovat

drahá znám to, i já se hladem měním na jinou osobu uplně, jsem zlá na všechny štěkám , jsem citově labilní všechno mi vadí :( je to zlé..ale prostě tomu musíš něco obětovat... s tím přítelem je mi to líto, ale vidíš dokázala si mu že ty jsi víc než on...

3 Nancy Nancy | 14. srpna 2011 v 15:22 | Reagovat

Bola by si prekvapená, ako sa niektorí ľudia dokážu dostať rýchlo z tej fázy podvíživy- nie síce psychicky, ale fyzicky. Ak by si začala jesť, tak ako ostatní keď sa liečia- o trochu viac ako ostatní ľudia, pozri si napriklad idealni.cz, tam sú jedálničky špeciálne pre to...
Poznala som už veľa ľudí čo sa z tejto fáze vyliečili, a to ide rýchlo- prekvapivo, väčšinou človek ani tak nepriberie, ako keď stále len pokračuje v ničení si metabolizmu, lebo potom to nekončí dobre. Nikdy.
Vieš, máš len tri možnosti: začať sa liečiť (či už sama, alebo s niekym, komu veríš.. môžeš zájsť k doktorke, za mamou, v Česku je myslím Anabell...), čo by bola myslím najlepšia možnosť, môžeš sa dostať do nemocnice (alebo horšie) pre podvýživu, alebo sa ti môže úplne pokaziť trávenie, a ty budeš priberať aj z najmenších jedál.
Ak to ale zastavíš čo najskôr, môžeš podľa mňa ešte dokonca aj vyrásť, vlastná skúsenosť. (:))
Viem ako sa cítiš, ver mi. A neber to tak že ti chcem ublížiť, prosím.

4 Charlotte Charlotte | Web | 14. srpna 2011 v 15:24 | Reagovat

Ah, musíš mít dokonale pevnou vůli. Od března shodit téměř 26 kg. Wáu. Užasné.

5 Niky Niky | Web | 14. srpna 2011 v 18:50 | Reagovat

Dopřej si čas a zapřemýšlej .. Je pro tebe postava důležitější, než zdraví ? Než šťastnej život ?

6 Jess Jess | Web | 14. srpna 2011 v 19:04 | Reagovat

Zlatíčko to mě moc mrzí. Ale přesně to samý jsem měla taky. Nemůžeš vyhazovat všechno jídlo, aspoň občas něco sněz :'(
...
S anorexií přicházejí i deprese. Byla jsem tlustá, ale taky fajn holka.
Když jsem pro-ana jsem hrozná - hádavá, protivná, nesnesitelná.
...
Už teď musíš být strašně hubeňoučká a křehká, možná, že bys měla tak kilo-dvě přibrat. Na 15 letý si taky zkus vycpat podprsenku balonkama s vodou, aby tě hned nenechali zavřít do léčebny, jako mě.
Drž se, a aspoň občas něco, klidně i zdravýho sněz. Pro nás.

7 Minny Minny | Web | 15. srpna 2011 v 15:40 | Reagovat

víš co je hrozný? já mám 159cm a k tomu těch 55kg co jsi měla ty ! no hubená nejsem ale nemyslím že jsem tlustá, chci zhubnout! jak jsi to dokáazala? nechceš se spřátelit? :)

8 Zoe/Dorian Zoe/Dorian | Web | 15. srpna 2011 v 21:41 | Reagovat

je mi hrozně líto, že se tak cítíš.. 40kg při 160cm by se mi líbilo.. ale důležité je si zachovat zdravou psychiku.. jestli už se neumíš normálně zdravě najíst, tak už je to špatné.. ale lepší to nebude, dokud nevyhledáš pomoc.. ideální by bylo, kdybys vyhledala psycholožku.. nebo tak něco..

9 think-ana think-ana | Web | 15. srpna 2011 v 22:53 | Reagovat

já nevím, co na to říct. kdysi jsem byla ve stejné situaci, akorátže jsem měla lidi, kvůli kterým jsem chtěla přestat. jenže dneska už jsou ti lidé pryč a já mám jiný problém -přejídání.
ale ať je to jakékoliv, chci jen říct, že vím jaké to je, když neovládáš své tělo, ale to TY musíš být pán nad sebou, vím, že je to těžké, ale musíš si najít CÍL. je jedno jestli to bude nějaký muž, tvoje mamka.. ale nejlepší by bylo kdybys to dělala pro sebe. protože jen tak můžeš zastavit, věř mi.. je to těžké, ale jde to.

10 Nová, jiná Kath Nová, jiná Kath | 15. srpna 2011 v 23:07 | Reagovat

Jak jistě víš, na blog už dlouhou dobu nepíšu. Skončila jsem s dietama, protože to nemám zapotřebí. Jo, mám sice pár tuku, ale aspoň mám krámy, radost ze života. Ráda jdu s kamarády na pizzu a nebojím se, že přiberu. Ráda se nechám od kluka krmit zmrzlinou, protože vím, že on se do mě zamiloval. Ale ano, ráda bych byla hubenější, ale co. :) Je mi dobře. Moje máti je nádherná baba, každe by jí mohl závidět. Její dobrou náladu, krásné vlasy, oči, pěkné prsa, úsměv, její dokonalý život, její dokonalého manžela (mého tátu.) A nikdo si nevšimne, že má pár kilo navíc, protože ona to umí nosit. Ráda upeče sladkej koláč s marmeládou nebo se mnou ráda zajde na točenou zmrzlinu. Je u nás pouť. Já a máma jsme si dali cukrovou vatu a šly na řetízkáč, protože ráda vidím, když je šťastná. Tak prosím netrap svoji maminku. Já tu svoji miluju a jsem za ni ráda. Protože je to nejlepší máma na světě.
Neboj se jít za mámou, ona je přece tvá matka a bude radši, žes jí to řekla, než že jí lžeš. Ona je tvá máma a není soudce. Ona tě miluje, ona tě nosila 9 měsíců v těle, ona tě porodila, ona tě vypiplala od plínek až sem. Tak ji neukazuj, že to bylo zbytečný. Jdi za doktorkou, protože jednou bys taky nemusela porodit dítě, které ti bude říkat mami a bude za tebou chodit s odřenýma kolenama. Bude ti dávat kytky ke Dnu matek a pusu na dobrou noc. Tak se holka prober. Vždyť pomalu umíráš. Můj přítel se bojí, že bude pomale umírat. Hned mu o tobě povím, že na tom jednou určitě nebude tak hrozně jako  anorektičky aj. Ten mi taky dodal sebevědomí. S někým se vyspi nebo měj něco s někým. On tě bere jako bohyni. Né, kvůli tomu, že mu dáš, ale kluci jsou fakt hodně chápající stvoření. Pokud najdeš milého kluka, bude schopný obdivovat tvůj krásný pupík, i když nebudeš mít podprsenku.   A co že kolem budeš mít trochu tuku? Kluci holku rádi na něco chytnou. Pořád mi to všichni říkají jak jsem pěkná kost, jaký mám skvělý nohy atd. a přitom mám kila navíc. Oni vidí jinak. Mají jiný myšlení. Musíš milovat svoje tělo, aby ho miloval někdo jiný. Pokud se budeš cítit krásná, bude krásná. Musíš žít, život je jen jeden. Dej si popcorn a kakao. Buď celej den s kamarádkou a směj se u filmů a hranolek.
Být tak hubená už ani není pěkný. Běž někdy ven s nějakým klukem a ukaž na holku, která má anorektické nohy. Tobě se možná líbí, ale on ti řekne "moc hubený. Radši víc špíčků, než kostí." VLASTNÍ ZKUŠENOST! A nejen jedna. Tak teď už je to na tobě, jestli si to vezmeš k srdci. Hlavně se probuď a žij. Teď umíráš.

11 Amatiel Amatiel | Web | 16. srpna 2011 v 6:51 | Reagovat

[3]: Já bych spíš co nejrychleji a to psychicky. Ničí mě to. Na idealni jsem byla, když sem viděla ty jídelníčky.. trošku hrůza.. Chtěla bych se z toho dostat sama.. jaksi když mám problém, tak nemám ve zvyku je někomu říkat. To jen všichni řikají problémy mě a já jsem taková posluchárna, co poradí..Ale na to, abych se někomu svěřila nemám..

[10]: Kath Kaaath..
Ano vím, jak dlouho se ,,známe" - sice jen přes blogový svět, ale ty jsi tady pro mě byla furt. Ráda bych se cítila jako ty.. Takhle si užívala s mamkou a neměla výčitky z pizzy. Jinak já mám přítele, bohužel vztah na dálku, vidíme se tak 1-2x do měsíce.. Nevím jaký má názor na mojí postavu.. Říkal mi, že jsem krásná s 47kg, říkal mi, že jsem krásná s 43kg.. Nevím jestli si vůbec všiml rozdílu:D, spíme spolu a upřímě.. Před ním se cítím krásná, ten jeho pohled, že jsem jeho milovaná.. dokonalé. Tyhle všechny pocity nastávají, až když jsem sama. Ale s těma špíčkama mám opačnou zkušenost.. Znám spíš kluky co mají rádi hubené.. Ale moc ti děkuju za tvůj komentář <3
Jen mamka je teďka v nemocnici (operace páteře) a bude tam 14dní, pak musí být 6 týdnu v klidu a tak.. Nemůžu s tímhle za ní přijít, možná bych ráda, spíš se bojím, co mi řekne..

12 Kath Kath | 16. srpna 2011 v 7:43 | Reagovat

Drahá, ty se nebojíš toho ostatního. Ty so bojíš hlavně sebe :/ Svého zklamání. Až si to uvědomíš, začneš zase normálně fungovat. Jenom doufám, že nebude pozdě.

13 laskinny laskinny | Web | 16. srpna 2011 v 9:49 | Reagovat

Ahoj Amatiel!

Ďakujem krásne, žiaľ musím sa ti priznať nešportujem ani už necvičím len brušáky..na lýtka nerobím nič s takými som sa narodila :)

14 laskinny laskinny | Web | 16. srpna 2011 v 9:54 | Reagovat

Och zlatko to mi je ľúto, ale máš krásnu váhu a postavu tiež, viem že nechceš byť prasiatko ved si mladá krásna slečna tak to ani nesmieš byť!! Ale vydrž..sem tam si daj niečo sladké to ťa rozveselí alebo si pozri nejakú komédiu.... a ked budeš na tom zle, pozri sa na seba do zrkadla pozri ako si SCHUDLA!!! A POZRI sa na staršie fotky spred pár rokov, kde si bola ako ty píšeš tučná ...

Veľa šťastia :)

15 Nancy Nancy | 16. srpna 2011 v 11:42 | Reagovat

No psychicky, to úprimne bude trochu ťažšie.. Vieš, hovorí sa, že človek sa po psychickej stránke nevylieči trvalo, ale dá sa to "odstrániť" úplne. Neviem, či vieš čo myslím... Že potom by si už nemala začínať znovu s diétami a tak... Ale "zdravá" a šťastná byť môžeš, len teda to sa najprv  mudíš naučiť jesť a prijať samu seba.
A že sú tie jedálničky hrozné, no práve o to ide. Lebo tvoj metabolizmus sa priučí na také väčšie porcie, nebude si musieť uschovávať rezervy zo strachu s toho, že zase budeš hľadovať a tak celkovo sa znormalizuje...
A keďže bývaš takto "posluchárnou" pre ostatných, sama dobre vieš, že človeku je aspoň o trochu lepšie, keď sa niekomu zverí. Len to teda musí byť ten správny človek... Chápem, že by si sa z toho radšej dostala sama, ale je dobré mať niekoho, kto ti bude oporou a dodá ti rozum a odvahu, keď budeš mať zase Anorexiu v hlave...
Ale rozhodnúť sa musíš sama. :)
Ja ti želám, aby si sa vyliečila a bola zase šťastná.
:)

16 EstellaND EstellaND | E-mail | Web | 16. srpna 2011 v 16:49 | Reagovat

Přála bych si mít na mých 161cm 40kg, ale chci se pohybovat spíš mezi 45-50 :) Nerada bych ztratila měsíčky :) I když jsou spíš na obtíž :-/ Myslím, že bys měla poprosit mamku, aby tě vzala k psycholožce, můžeš si s ní promluvit a určitě ti pomůže a bude to jen mezi váma, ale jestli by tě čekaly kecy typu "Proč tam jako chceš??" tak nevím co ti poradit :((

17 Ejmy Ejmy | Web | 17. srpna 2011 v 10:16 | Reagovat

Já nevím, z čeho ten záchvat byl... ale vynervovaná jsem neustále bez jídla..:/ :)
Je mi líto, že jsi na tom takhle.. bohužel s velkou ztrátou hmotnosti a držením diet, přichází deprese a takový ty stavy, že nemáš na nic náladu a vlastně potom už ani nevíš, jestli jsi to vůbec takhle chtěla. Ale přestat
taky nechceš. Je to na nic.
Tenkrát, když jsem tohle zažívala, nevěděla jsem, co dělat. Nevím to dodnes, přišlo mi, že jsem tenkrát udělala chybu a proto jsem tu znova. Proto ti nebudu radit.
Každopádně myslím, že váhu máš krásnou. A že už teď budou lidi koukat. Můžeš na sebe být pyšná, že jsi to dokázala a podle mě už víc hubnout nemusíš, neměla bys. Já mám taky těch 160cm (ve svých 20letech, takže já už nevyrostu určitě) a mám teď 64kg:/ Mým snem je 45, to se mi zdá na tuto výšku přiměřený :)
Přeji Ti hodně síly do dalších dní ♥

18 Wiky Wonka Wiky Wonka | Web | 18. srpna 2011 v 14:53 | Reagovat

Mít 40 kg je můj sen (měřím 165cm)..doufám, že se k němu někdy aspoň trochu přiblížím.
Jinak s tou tvojí psychickou je mi to líto, ale snad se to dá postupem času dopořádku..

19 kristensixx kristensixx | Web | 19. srpna 2011 v 12:45 | Reagovat

Při čtení tohodle článku se mi vrátilo tolik vzpomínek.. Jakobych to psala já před pár lety. Ano, přesně tohle mě potkalo. Ale řeknu ti jedno a je jen na tobě, jestli to uděláš nebo ne. JEZ, nepřestávej jíst! Když sme byly malé plácala jsme pátý přes devátý, bylo nám to ukradený a přibíraly sme? Ne, protože sme to vždycky vyskotačily a vyběhaly a já nevím, co všechno :) Z toho plyne, že když budeš jíst normálně, tzn. velká snídaně na nastartování organismu, pak ňáká ta sváča, pořádnej oběd, odpolední sváča a pak véča, a nakonec to všechno zkombinuješ s pohybem a sportem, tak nemůžeš přibrat. Ano, možná přibereš 1-2 kila, ale to ti při 160cm a cca 40 kilech neuškodí!.) Vážně, věř mi, protože já Ti věřím! Ty to dokážeš )
... udělej všechno proto, aby jsi byla šťastná a hlavně, aby ti jídlo nestálo v cestě za štěstím!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama