špatný špatný

11. srpna 2017 v 22:03 | Amatiel
Kdy přijde změna?
Změna, který se bojim
Změna, která mě nakopne dělat věci jinak
Kdy?
A co když už přišla a já jí jen odmítla
A co když stojí za dveřmi a čeká, až jí pustím?
..
V jídle jsem se už dost zlepšila
Cvičení zvládám už tisíckrát líp
Starý bolesti a nevolnosti a mdloby se vracejí taky
Stačí být upřímná sama k sobě
.. a taky si dát jeden velkej rozlučkovej binge, lol
Vážně moc si přeju, aby tohle všechno bylo za mnou
A mně bylo 50, jednou za měsíc by přijely děti s dětma a jediná moje starost by byla broskvon na zahradě a ztracená kočka, která by se každej večer vracela
 

take me to hospital

5. srpna 2017 v 10:11 | Amatiel |  Ze života
Nezajímám ho
Vůbec
Je to nejsobečtější chlap na světě, dává mi pocit bezpečí, ale jen tak naoko
Nevěřím mu v ničem
Všechno je tak hraný
..
ZP přišlo, chew and split, nechutný, co všechno to bylo
welcome back laxatives
tleskám si
V čem je vůbec pointa??

WTF

5. července 2017 v 14:08 | Amatiel |  Ze života
Za poslední týden jsem zažila šoků víc než dost
Po výletu jsem zhubla kilo, pak kilo bylo zpátky a nejde ani za boha dolů..
a když jsem to snažila vycvičit, přeháněla to - přišlo tak po půl roce ZP
takový malý, o 1600kcal, ale stejně.. držela jsem se moc dlouho
a snažila se do sebe nacpat jen zdravý věci, tak nějak jsem to zvládla, ale ten pocit, když jsem ležela v posteli a nemohla se hnout.. strašný, bylo mi ze sebe na blití.
příští den - trošku odlehčení, v práci a bez cvičení
a dneska jsem v pohodě, jen musim srovnat cukry a bude dobře
ale to kilo se furt drží .. potřebuju se přehoupnout ze 7 na 6 .. proč se seknout zrovna tadyy

Další šok
koukala jsem dneska do fotáku a mam tam starý fotky ze svých začátků
byla jsem odporný prase
nechutný
uplně blah
tak jsem se zkusila vyfotit na porovnání
jsem odporný prase
nechutný
uplně blah
..
a když jsem si myslela, že mi to sluší alespon trochu v obličeji, tak ejhle
vůbec
fuj

Jsem uplně zoufalá
D. vůbec neví, jak trpim
.. jo a po roce jsem si zase vzala projímadla.
Gratuluju si..
Nějaký návyky proste nejdou změnit.
.
Mám strašnou potřebuju ZP.. bojím se si jít dát svačinu.
Strašně moc.. nedokážu přemýšlet nad něčim jiným.
Ale plán zní jasně
držet se na 1000kcal/denně
cvičit hodinu kardio večer
a dopoledne HIIT + posilko
potřebuju vydržet dva měsíce
pak budu v novém prostředí a ZP nebude mít šanci
..
vlastně jsem tenhle článek psala jen abych nešla do lednice
a povedlo se
děkuju si
 


Znám ji dýl

21. června 2017 v 11:31 | Amatiel
Confused.
Hubnu, jsem štastná, ale.. předevčírem jsem brečela v noci tolik, že jsem myslela, že omdlím.
A ted mi je zase fajn..
Proč nemůžu být v nějakých věcech normální?
Proč mě tolik ovlivnuje to, co si ostatní myslí?
Proč když to všichni ví, tak mi stejně říkají, co si myslí?
Proč na mě všichni mají takový nároky??
Mluvím o to, že ho nesnáším a jak nám to neklape.. a pak ho uslyším, oněmím a jsem nejspokojenější na světě.
Můžu mu věřit?
Je on ten pravý?
Vydrží to se mnou?
Chci být zlá.. nejde to.
Bojím se..

co dělám špatně????!

2. března 2017 v 8:16 | Amatiel |  Jídelníček
je mi strašně, už 14 dní se držím pravidelnýho pohybu a "normálnějšího" jídelníčku, vážím se každý den a skoro žádná změna (spíš odvodnění a tak), nic nejde dolů
mám vysokou váhu - to, že mam přijem pod 1000kcal bych měla mít dole instatně kilo - what's wrong?!
nebude to taková sranda, jak jsem si myslela.
fuck me.

8.1.

8. ledna 2017 v 23:41 | Amatiel
Chci se z toho vypsat
fakt strašně moc
uvnitř toho bolí tolik, že nevím, čím začít
Chci se strašně zničit
Chci nic nemuset
Chci se schovat
Chci, aby o mě nikdo nevěděl
Chci, někoho strašně zmlátit
Nenávidím celou svojí rodinu
Nesnáším všechny známý
Nesnáším celej svůj život
Proč si nemůžu dopřát trochu štěstí?
Maličko.
Vím, kde ho najdu
Proč si bráním?
Proč jsem za ten rok a půl neshodila ten tuk, co mi brání chodit mezi lidi
A nezačla zase žít normálně?
ijotrgtgijpugpiotrgípthkjptrjip
b/p je noční můra
myšlenky taky
nechci tady už být
pronásleudjou mě stíny minulosti, kterejm se neschovám
pohlcuje mě paranoia vůči každýmu člověku na světě
Nevěřim nikomu
ani sobě.

At už v dobrym nebo zlym

8. ledna 2017 v 23:34 | Amatiel |  Ze života
Poslední článek je tak trochu víc.
Za ten necelej měsíc jsem poznala, jak moc jsem sama.
Nemám nikoho, až na něj.
Všichni, co jsem si pustila k tělu jsou falešný svině, nikomu se už nikdy nechci omlouvat..
Slibují, jak neodejou .. a odešli.
Všichni mě opustili.
Třídní sraz byl fajn, užila jsem si ho
Naučila jsem se víc čelit realitě
Dokonce si stoupám na váhu (a konečně to vidim trochu klesat) - dvě kila za celej měsíc, clap clap - 30 to go.
Ale to jak se chová ..
nepřitahuje mě.
Možná to je tim, že prakticky rok čeká na to, až zhubnu.
Drží mě na dně?
Co se stane, když ho opustim?
Mám v počítači album jeho ex. I na odporný fotce ji vidim dokonalou ..
Nikdy nebudu jako ona.
A jak by chtěl..
Bude tenhle rok hezčí? Zahrabu se zpátky do anorexie, nadměrnýho cvičení, perfekcionalismu?
Koukala jsem na fotky, v b/p jsem jela od prosince/ledna 2015, 4 měsíce jsem vypadala fajn a pak se to přehouplo a byla jsem najednou prase - duben 2015. Rok jsem si užila svý neformy.
Mohla bych se vrátit mezi všechno.
Můžu nechat všechny trpět za to celý.
A já chci.
Všichni. Do jednoho. Budou se bát, co se mnou.
A já se budu jen usmívat.
Jak dlouho mám na 30 kg? 3 měsíce jsou real?
Ted jsem byla tejden nemocná, neberu to jako znamení, půjdu i přes mrtvoly.


your problem is not my problem

13. prosince 2016 v 11:35 | Amatiel
Třesu se, brečím, pálí mě oči
I did it. Neměla bych se cejtit svobodná? Nečekat furt na jeho reakci, případnou omluvu a prosení?
Nedokážu ho opustit, jsem na něm závislá
Přírodní katastrofa je oproti tomu, jak věci ničim já jen obláček
Všechno jsem zkazila
Všude je pryč, přeju si, že napořád
"Co tu ještě děláš"
Paralyzuje mě
Čas se nezastavuje, ale neskutečně zrychluje
Jedinej můj cíl - umřít.
Nechci tu být dýl.
Přijde zas.
Pusinkuje mě. Nic..
Omlouvám se nakonec..
Vyčerpáním usínám..
Ale tenhle budíček byl jeden z nejhorších, bolí mě hlava, třese se to ve mě ve vnitř.
Kdo jsme? Kam směřujeme?
Nemůžu prostě jen umřít, aniž bych za to nesla následky?
Týrá mě to.

ani sis nevšiml

23. listopadu 2016 v 2:57 | Amatiel
ani sis nevšiml
not noticed
nic
nula.
jsem opilá lásko
a ty na mě křičíš, jak jsem neschopná
usmívám se
ty na to nemáš náladu
víš, že se směju jen pro tebe?
chci umřít
je mi smutno
nikdo mi nedá, co chci
jsem nechutná
nemůžu nic
these games
..
za jak dlouho tohle skončí?
kdy to vůbec začlo?
nehci s tebou mit níc společnuýho
všechny sliby chci zrušit
... stejně jako ty jsi to udělal bez dovolení se.
popřel jsi svym chováním všechno, co jsme si kdy slíbili
absolutně.

stupid stupid girl

16. listopadu 2016 v 1:40 | Amatiel
Hey.
MOHLA BY SIS PO SOBĚ TY ČLÁNKY TY VOLE?
Zase.
Prosím..

another life to live

14. listopadu 2016 v 2:29 | Amatiel
v noci
v dece
v županu
se klepu na balkonu
a kouřim
.. cigaretu.

afterlife

12. listopadu 2016 v 17:51 | Amatiel
Idiot.
Idiot.
Nesnáším se. Nedokážu bejt poslušná. Kdy přestanu zažrávat smutek?
Nesnáším svátky.
Nesnáším Vánoce.
Nesnáším jeho, nechci na něm být závislá. Chci bejt sama a v klidu umřít.
Ať mě všichni nechaj bejt.
Chybíš mi K., proč jsem tě nechala jít? Kdy se mi vrátíš? Tolik jsem ti toho ještě neřekla.
Zajímá tě to vůbec?
Promin A., přestala jsem být dobrá kamarádka, ale já se snažila.
Promin V., měla jsem se s tebou víc bavit.
Promin Al., rozumněly jsme si skvěle..
Stydím se před tebou Ki., stala jsem se tím, co jsem ti vyháněla z hlavy.

The dream.

NIC NEVÍŠ

25. října 2016 v 22:47 | Amatiel
poslední dva dny jsou strašný
jen v jednom směru
papám jak prasátko
můžu do konce týdne nejíst?
schválně..

už vim.

23. října 2016 v 22:23 | Amatiel
Jsme rána a nož.
Jsme pravda a lož.
Já sa polepšim.
Ty sa polepši.

Co budeš dělat?
Zdá se ti o mě?
Miluješ mě?
Všetko ode mě dostaneš.

Jsem odporná.
Zjistila jsem číslo.
Nesnáším se, protože jsem si upřímně myslela, že na tom "nejsem zas tak hrozně".
Guess what.
JSEM.
Je čas pro to dělat to nejvíc co dokážu.
Dávám si limit - 500kcal/den, podle toho, jak jím, tak tomu odpovídá jedno jedno.
Zvládnu to?
Tenhle celý týden 500.
Příští stáhnu na 400.
a zbytek budu držet na 350.
Jsem v píči.

jsi piča a na píču nečeká kočár

22. října 2016 v 23:41 | Amatiel |  Jídelníček
Jsi otravná.
Zbožňuju tě.
Hodinovej rozdíl..
Koupila jsem si váhu.
Slíbila jsem si měření, ale.. ale ne.
Potřebuju ji.. uplně jsem zapomněla, jaké to je počítat.
Uplně všechno..
a že brambory na tom nejsou tak dobře, jak jsem si myslela.
No, jde to pomalu, ale jde to.
b/p since 15.7 (circa)
DĚKUJU..

jsi píča

22. října 2016 v 1:03 | Amatiel
Slíbil jsem mu to.
Díky.

Udělala jsem všechno

20. října 2016 v 14:06 | Amatiel |  Ze života
Udělala jsem všechno.
Snažila jsem se.
Vážně, po dlouhý době.
...
Opila jsem se trošku a dostala se do takové upřímné nálady.
"Hlavně upřímnost". HHHHHH.
"Horší to být nemůže"
Otočil.. nevydržela jsem, jak jsem mu ublížila a trošku se pořezala.
Přes alkohol ani nebyla cítit bolest.. ale krev tekla všude.
Byla jsem šťastná, řekla jsem mu to a i se potrestala.
Usmířili jsme se.
Furt dělám všechno, co můžu.
Začla jsem počítat, je na čase.
Objednala si váhu.
Mám plán..

to jejich hlas vzbudí důvěru v nás

14. října 2016 v 21:04 | Amatiel
Pořád stále stejná písnička.
Pořád.
Neustále.
Byla perfektní.
Děkuju.

Neopouštěj mě

10. října 2016 v 23:41 | Amatiel
Neopouštěj mě.
Jedu v metru, narváno af a najednou nastoupí uplně usměvavá holka a za ní kluk, docela pohlednej. Drží se zábradlí a on nahoře, jednu ruku má ona na něm a je o něj trošku opřená, moc se nekoukám, ale stojí předemnou, takže periferně.. a najednou se mi zatočil svět, začli se líbat a to, jak si ji přitáhl k sobě mě odrovnalo. Důkaz pravý lásky.. Jsem do práce přijela s timhle na mysli, pak je potkala, když jsem si kupovala jídlo.
Jídlo.. Neměla jsem přes den vůbec hlad, tohle mě tak naplnilo smutkem, že na nic jinyho nebylo místo.
"Bud s tim, kdo je pyšnej na to, že tě má" - ukázala mi.
i A. mi napsala, prý co novýho. Nic. Všechno dobrý.
..
Já to nezvládám, vážně.
,,Jsi jen chodící deprese, já jsem smutná celej život, ale i tak se usmívám"..
Jsem v tý další fázi, kdy už ani nemáš sílu se usmívat.
Nechci s ním usínat, neusínám.
Včera jsem se rozbrečela a plakala, prosím ne.
Prosím.
,,Princezno, jsem tady s tebou"
Nejsi.
Nikdy jsi nebyl.
Vypadni z mýho srdce prosím.
Neopouštěj mě.

Kam dál